Kultura

Pouze je knihovna, půjčovní doba je každou středu v době 18.00 - 19.00 hodin.

V obci chybí sál.

Hostinec "Pod žudrem" - OD 1. 1. 2013 MIMO PROVOZ

Hostinec nesoucí název "U labutě", sdílel od poloviny 18. století společné osudy s Ústínem. Vlastní budova byla vystavena hradišťskými premonstráty a od samého počátku sloužila jako hospoda, která patřila k vrchnostenským statkům kláštera Hradisko až do jeho zrušení. Se souhlasem vrchnosti byla hospoda pronajímána různým pachtýřům, kteří byli povinni odebírat určité, smlouvou předem stanovené, množství piva a kořalky z vrchnostenského pivovaru a palírny. K povinnostem majitele hostince též patřilo udržovat na vlastní náklady objekt v řádném stavu, dodržovat veškeré policejní předpisy, především nedovolit zde pobyt "darebné čeládce", nečepovat nic v době konání mše a obzvláště dávat pozor na světlo a oheň.

S hostincem "U labutě" je od samého počátku až dodnes spojena jeho neodmyslitelná část - před vchodem do velké, samostatně stojící budovy s ní spojený podjezd, lodžie, s půlkruhovými oblouky, který ve své podstatě velmi připomíná typickou hanáckou stavbu, tzv. žudr, proto byl tento hostinec též někdy nazýván "U žudru".

Je sice nesporné, že hostinec nesl pojmenování "U labutě", jež bylo zveřejněno i všem srozumitelným vyobrazením tohoto ptáka na ozdobném plechovém štítě, na druhé straně je však zajímavé, že v žádné z kupních smluv od 18. až do 20. století není výslovné toto pojmenování uvedeno. Stavba, která dala hostinci jeden z názvů, tedy žudr, patří k největším na Olomoucku. Podle odborníků na lidovou architekturu však v tomto případě nejde o žudr v pravém slova smyslu, neboť hanáckým žudrem se rozumí před stavení vystupující krytá předsíň, často vybavená lavicemi a stolem.

Ústínský žudr lze považovat za přímou napodobeninu krytých panských vjezdů na zámcích a mel zřejmé i stejnou funkci při příjezdu klášterní vrchnosti, aby totiž nebyla vystavena případné nepohodě (dešti, sněžení). Ústínský žudr by sice neměl být z uvedených důvodů řazen mezi pravé hanácké žudry, pojmenování je však natolik vžité, že je namístě nepokoušet se měnit název, který plně vstoupil do obecného povědomí.

Poslední rekonstrukce hostince proběhla v letech 1992 až 1993, kdy byla vybudována v hlavní místnosti nejdůležitější dominanta celého interiéru - otevřené ohniště - sloužící jako hlavni výrobné-technologické zařízení celé provozovny. Vpravdě revoluční bylo toto zařízení v době svého uvedení do provozu v tom, že nabídlo hostům sledovat přípravu jimi zvoleného jídla, případně svojí radou do procesu přípravy vstoupit. Dřevo, selský nábytek, stylová výzdoba, rustikálně laděné oblečení obsluhujícího personálu, to jsou atributy, které Vás obklopují a snaží se navodit atmosféru dob minulých. To vše ve spojení s dobrým jídlem má přispět k obecné známým představám o hanácké pohostinnosti a bodrém hanáckém kraji.